Kdo, kdy a kde se nadělují vánoční dárky

24. prosinec se blíží, připomeňme si, kdo a kde nosí vánoční dárky

Začneme u nás, kdy dárky přináší Ježíšek, který k nám přilétá ma Štědrý den otevřeným oknem, a když odlétá, tak zazvoní zvonečkem.
Nikdo ho nikdy neviděl, tak hlavně děti si ho mohou představovat každé jiným způsobem.

V tom je právě ta krásná fantazie.
Zrovna včera se ozvala vnučka, že byl u nich jeho skřítek. Nevšimla si, že spadlo cukrátko ze stromečku, viděla jen rozkmitující se větvičky a to ji utvrdilo, že se tam skřítek objevil. I když už chodí do školy, měla z toho krásný pocit, že se Ježíšek už připravuje.

U nás i ve světě jsou různé tradice, ale jde hlavně o fantazii dětí, které se těší na vánoční dárky

Na Slovensku a v Maďarsku se také naděluje na Štědrý den podle starého lidového zvyku.

V Polsku se neslaví Mikuláš, ten totiž dárky rozdává na Štědrý den a to ještě před večeří, která se skládá z dvanácti chodů, jako dvanácti měsíců v roce.

V Bulharsku chodí s dárky Děda Koleda, ale i Děda Mráz.

V Rumunsku chodí děti i dospělí na Štědrý den na koledu a večer se všichni těší na dárky, které nosí Vánoční dědeček, ale rozbalí si je až druhý den ráno.

V Lucembursku zdobí stromeček už 1. prosince, ale dárky si rozbalují až 25. prosince, nosí je jako u nás, Ježíšek a říkají mu Kristkind.

V Rusku si děti musí počkat na dárky až do 7. ledna, podle pravoslavné tradice rozdává dárky Děda Mráz, který přijíždí ještě spolu se Sněhurkou na zlatých saních, co jsou taženy třemi koňmi.

Na severu Německa rozdává dárky děda Weinachtsmann – vánoční děda se zrzavými vousy, co přijíždí na divokém větru a ve věřících částech Německa, Švýcarska a Rakouska lidé věří na Jezulátko, Christkind – vánoční děťátko.

V Belgii to mají obráceně, 6. prosince nosí dárky Mikuláš s Černým Petrem a děti tento den mají raději, než Vánoce. Mikuláš totiž přiváží velké objemnější dárky a na Vánoce spíš jen sladkosti, ovoce a drobnosti.

Katalánsko je na Štědrý den naprostým unikátem, kdy nosí dárky El Tió de Nadal, strýček Kakánek. Je to opravdové dřevěné polínko s namalovanou usměvavou tváří. Začátkem prosince si rodina obstará kus polena, které ozdobí a přikryje, aby bylo v teple. Na Štědrý den dostane dítě klacek, aby bušilo do polena. U toho zpívá, ať mu dárky přinese. Než dítě dozpívá, dospělí položí dárky pod deku. Pak se jde dítě podívat, co mu strýček Kakánek nakakal. 😀

V Turecku se Vánoce neslaví, i když jsou vidět vánoční dekorace i Santu na ulici, jen tu nenajdeme nápupní šílenství v obchodech, žádné vánoční trhy, ani slavnostní Štědrý večer. Vyzdobené dekorace jsou k oslavě Silvestra a Nového roku. Santa Claus chodí i v některých částech Indie, kdy jezdí na voze taženým koňmi.

V Anglii i v Irsku, podle lidových tradic naděluje dárky Father Christmas, Otec Vánoc, Santa Claus, který naděluje komínem. Tak jako v Americe děti 25. prosince nacházejí dárky ráno v punčochách, které jsou zavěšeny na krbu.

V Irsku navíc vánoční stromeček zdobí už čtrnáct dní před Štědrým dnem a dárky jsou už tam. Ty se rozbalují ale až 25. prosince. Chodit okolo 14 dní by tu asi nikdo nevydržel.

V Chorvatsku přináší dětem dárky Djed Božičnjak, Děda Mráz také na Štědrý den, ale rozbalují se až druhý den. V Kanadě se slaví 25. prosince a dárky nosí Santa Claus, co jezdí se spřežením devíti sobů. Každá provincie to má trochu jiné, hlavně co se týká večeře, někde preferují krocana a šunku, jinde zas krevety a humra.

V Řecku naděluje dárky Basilej nebo svatý Mikuláš, ale až 1. ledna.

V Itálii přiváží dárečky také Vánoční dědeček Babbo Natale, podobný Santovi na Štědrý den, a navíc na Tři krále nosí dětem sladkosti hodná čarodějnice Befana.

Ve Španělsku obdarovává Papá Noel, a večeře se podává až pozdě večer, po 22 hod., potom děti dostávají dárky.

V Portugalsku Pai Natal, podobou oba Santovi, někde ale i zde věří na Ježíška.

Ve Francii leze komínem Pére Noël, otec Vánoc také na Štědrý den. V Holandsku se děti mohou těšit na dárky už 5. prosince, kdy je přináší Sinterklaas, legendární postava svatého Mikuláše, patrona dětí.

Ve Švédsku obdarovává na Štědrý den vánoční trpasličí dědeček Jultomte, který dohlíží i na domácnost a proto se v domě nechává pro něho miska s jídlem, aby přinesl rodině štěstí. I ten dnes vypadá jako Santa Claus, jen se do domu nespouští komínem, ale zvoní u dveří a ptá se na děti.

V Dánsku nosí dárky Julemand se skřítky Nisser. Ve Finsku přichází Joulupukki, Velký Ukko a pomáhají mu přitom elfové.

V Norsku zas nosí nadílku Julenissen spolu s kozou krále Olafa, před Štědrým dnem děti dávají za okno ovesnou kaši, která taky musí být na svátečním stole. V ní ukrytá mandle dává naději tomu, kdo ji najde, že se příští rok ožení nebo vdá.

V Makedonii na Vánoce dárky děti nedostávají, to až 1. ledna od Dědy Mráze. Děti chodí pak na koledu 5. ledna, kdy dostávají sladkosti a ovoce. Večer se pořádá velký táborák, kdy se sejdou všichni sousedé, zpívají, tancují a hodují. Zajímavostí je, že Nový rok oslavují ještě jednou, a to ze 13. na 14. ledna, říkají tomu Starý nový rok a pořádá se karneval v maskách.

V Americe přijíždí vousatý děda Santa Claus v červeném obleku na saních, které táhne sobí spřežení a do bytů se spouští v noci komínem 24. prosince. Děti pak druhý den ráno objevují dárky a nadílku nejen pod stromečkem, ale i v pučochách, zavěšených na krbu. (Kdybychom šli do detailu, měl by Santa co dělat, aby se komínem protáhl a navíc třeba s objemným dárkem, 😀 a navíc, jak to dělá, když krb nemáme).

V Austrálii se Vánoce slaví, ale jen s umělými stromečky. Je tam v tomto období velké teplo. Chile také oslavuje Vánoční svátky, a je tam také velké horko. Dárky se rozbalují až po půlnoci. Přináší je Viejito Pascuero, Vánoční stařík.

V Číně naděluje starý muž Tun Čche Lao-Žen, v Japonsku bůžek Hoteišó, v Sýrii pomáhá s vánoční nadílkou velbloud patřící Třem králům, v Argantině kůň Magi, ale až 6. Ledna, v Polynésii zas velký krab.

Ve Vietnamu se slaví také Vánoce, jen o den později, 25. prosince. Důležitější je pro ně oslava Nového roku na přelomu ledna a února. Na Nový rok dostávají děti peníze a oblečení.